NÁŠ TÝM

Mgr. Květa Smrčková, pedagožka a předsedkyně sdružení

Vzděláním jsem sociální pedagog. K přírodě mám ale velice blízko od dětských let, kdy jsem začala v osmi letech se skautingem, který se postupem času stal mou životní filozofií. Právě tady jsem se první setkala s pedagogickou činností jako vedoucí mladších dětí. Od té doby se snažím výchově a vzdělávání věnovat profesně a přírodě potom svůj volný čas.

Mou druhou životní vášní je pes.  Se svou 7 letou fenkou Selly jsme jako dobrovolný canisterapeutický tým navštěvovaly děti v základní škole speciální i seniory. Na dobrovolnou činnost jsem si do nedávna našla vždy čas během studia, ve kterém jsem po ukončení sociální pedagogiky pokračovala bakalářským programem sociální antropologie a gender  studies na FSS MU v Brně.

V průběhu celého studia jsem se také aktivně věnovala práci s dětmi, ať již jako dobrovolník v rámci canisterapie nebo ve skautu, či v rámci komerčnější sféry domů dětí a mládeže a dlouhodobější individuální péče o děti. Zkušenosti mám proto s širokou věkovou škálou dětí od jednoho roku takřka po pubertu.

Mou velkou zálibou jsou potom rukodělné práce, kterým se stejně ráda učím, jako jejich dovednost předávám dál. Samozřejmostí se v mém životě stal odpovědný přístup k životnímu prostředí.

Selly

Jmenuju se Selly (Smrčková). Jsem fenka křížence jezevčíka a kokršpaněla. Na jaře mi bude sedm let. Od svých dvou měsíců jsem byla skaut stejně jako moje panička a starala jsem se o svou skupinku malých skautů.

Potom, co se moje panička ve škole dozvěděla o canisterapii jsem si spolu udělaly zkoušky a začala jsem chodit za dětmi do Základní školy speciální na Lazech. Moc jsem se každý týden na návštěvu těšila. Byla to veliká zábava a jako odměnu jsem dostávala spoustu dobrot. Když jsme se přestěhovaly do Brna chodila jsem nějakou dobu dělat radost starým lidem. S těmi už taková zábava nebyla, ale zase mi dávali víc pamlsků :)

Teď už nějakou dobu nic zajímavého pravidelně nepodnikám. V létě jsem navštívila malé děti ve školce v Brně a moc jsme si rozuměli a tak se těším, že bych mohla být s těmito malými lidičkami, co mi nedají chvilku oddechnout, zase častěji…

„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde